hóřad

Чешский

Морфологические и синтаксические свойства

падеж ед. ч. мн. ч.
  Им. hóřad hóřady
  Р. hóřada hóřadů
  Д. hóřadu hóřadům
  В. hóřad hóřady
  Зв. hóřade hóřady
  М. hóřadě hóřadech
  Тв. hóřadem hóřady

hó-řad

Существительное, неодушевлённое, мужской род., с окончанием на твёрдый согласный. Тип склонения: 1b' m una

Корень: --.

Произношение

  • МФА: ед. ч. [ˈɦɔːr̝at], мн. ч. [ˈɦɔːr̝adɪ]

Семантические свойства

Значение

  1. диал. учреждение, орган контора, ведомство  „A ta slota židovská nikdá nemá peněz, dáňku dluží, móku zaplatit nemože, v hexekuci je v jednem trhu a na hóřadě jednosténě je následuvané jak rabínem v matrice — platit nikde nechce, platit nikde nemože a tadyk — jen se co šustne vo licitaci — huž má stovke a padesátke, a najednó je z něho pán. Alois a Vilém MRŠTÍKOVÉ: Rok na vsi, 1904
  2. диал. должность, функция
  3. диал. бюро, учреждение, контора  „Zatracené hinkvivalent! Vonehdá v tý névětší psotě mosel sem na hóřad. Tam sem dostal vod berního, v noci duma vod ženy a zétra zas vod véboru. Z lidský hube hani nevendu. — — A víš te, Jakube —“ obořil se zas Filipek na Chalupu — „víš te, že Švarc nás hupomíná vo ty dvě sta, co nám pučil?“ Alois a Vilém MRŠTÍKOVÉ: Rok na vsi, 1904

Синонимы

  1. hinštituce, hóstav, (недиал.) úřad
  2. funkce, post, místo

Гиперонимы

  1. budova

Гипонимы

  1. radnica, pošta, celnica, katastr, policejní okrsek, berní hóřad, súd, finanční hóřad
  2. kancelář, sekretariát

Родственные слова

Ближайшее родство
  • имена собственные: Ouředník
  • пр. существительные: hóředník, hóřadovna, pořad, řád, ouřad
  • прилагательные: hóřední, hóřednický
  • глаголы: hóředničit, hóřadovat, řídit

Этимология

Происходит от řád

Фразеологизмы и устойчивые сочетания

  • komu dá pánbůh hóřad, tomu dá také rozum

Библиография