mozeka

См. также mozėka.

Чешский

Морфологические и синтаксические свойства

mo-ze-ka

Существительное, женский род.

Корень: --.

Произношение

  • МФА: ед. ч. [ˈmɔzɛka], мн. ч. []

Семантические свойства

Значение

  1. диал. музыка  Dajó mo požehnání, a mozeka zahrá „hintrade". Vod ženicha do všecí k nevěstě: napřed mozeka, za ňó drožbe se ženichem, za nima hosti. Nevěsta se vodprošuje. Dež rodiči dajó nevěstě požehnání, de ženich k rodičům nevěstiném  Došel haji starosta a dal nám habrůvskýho vína. A vodpoledňa — to bel potem tartas! Líídi! Lavice ven, pan rechtor vzali hósle a ešče nekeří, co se hučili mozece, a hráli — Hráli haž do večera a me sme tancuvale. Alois a Vilém MRŠTÍKOVÉ: Rok na vsi, 1904

Синонимы

  1. muzika, hudba

Антонимы

Гиперонимы

Гипонимы

  1. cimbálovka

Родственные слова

Ближайшее родство
  • существительные: mozekant, mozikant

Этимология

Из др.-греч. μουσική (τέχνη) «музыкальное (искусство), музыка», далее из μοῦσα «муза; пение», далее из праиндоевр. *mon-/*men-/*mn- «думать, помнить».

Фразеологизмы и устойчивые сочетания

Библиография