centralizi
Эсперанто
Морфологические и синтаксические свойства
| инф. | усл. | повелит. | |
|---|---|---|---|
| centralízi | centralízus | centralízu | |
| прош. | наст. | буд. | |
| Глагол | centralízis | centralízas | centralízos |
| Прич. | centralizínta | centralizánta | centralizónta |
| Прич.страд. | centralizíta | centralizáta | centralizóta |
| Субст. прич. | centralizínto | centralizánto | centralizónto |
| Субст. прич.страд. | centralizíto | centralizáto | centralizóto |
| Деепр. | centralizínte | centralizánte | centralizónte |
| Деепр.страд. | centralizíte | centralizáte | centralizóte |
cen-tra-lí-zi
Переходный глагол. centralizi
Глагол, переходный
Произношение
- МФА: [cɛn.tra.ˈli.zi]
Семантические свойства
Значение
Синонимы
Родственные слова
- существительные:
- прилагательные:
- глаголы:
- наречия: